Parodontitis


Vážená paní, Vážený pane,

toto je mimořádně zjednodušená verze vytvořená pro první poučení pacienta s parodontitidou za použití co nejmenšího množství odborných výrazů dle stavu poznání ke dni 17.1.2016

Jedná se o onemocnění dlouhodobě dobře nečištěných mezizubních prostor. Parodontitis je zánětlivé onemocnění s asi imunologickou příčinou, kterou zatím neumíme ovlivnit. Jednolivé skupiny lidí jsou na rozvoj parodontitidy různě citlivé nebo spíše dráždění nepořádkem v ústech musí trvat delší dobu na to, než se onemocnění rozvine.

Základním léčebným přístupem je mimořádně pečlivá hygiena povrchu zubů, které jako jediné v ústech nemají stále se obměňující povrch - povrch jazyka se naopak obmění za 1 den, dásně za 2 dny, sliznice má obrat povrchového epitelu 2-3 dny. Stupeň hygieny u rozvinuté parodontitidy, pokud má onemocnění skutečně zastavit, je takový, že u okolí pacienta často vyvolává úsměv. Jenže jiná cesta, než superpečlivá hygiena zubů, z parodontitidy nevede.

Základem nemoci je to, že dlouhodobě povlečený povrch zubu bakteriálním biofilmem začne naše tělo rozpoznávat jako cizí a začne vůči špinavému povrchu zubu vést desítky let trvající zákopovou válku, která občas vyvrcholí „výbuchy zánětu“ v různě se střídajících malých úsecích chrupu, které klamně po několika dnech samy odezní. Průběh onemocnění výrazně ovlivňuje psychická pohoda, pracovní a rodinná zátěž, nachlazení, pracovní stres a vyčerpání Velká psychická zátěž vede často k několikahodinové naprosté destrukci imunitního systému, která průběh nemoci často zhorší, nebo i vyvolá.

Základním příznakem parodontitidy je krvácení z dásní. Krvácení z dásní je ale i příznakem předstupně parodontitidy, tedy zánětu dásní. Zánět dásní odlišíme od parodontitidy tím, že u parodontitidy objevíme rozvoj pravého parodontálního chobotu. Jedná se o odchlípení dásně od zubu a destrukci tkáně, která váže zub do dásně a kosti. Parodontální chobot je aktivní v okamžiku, kdy v něm dochází k tvorbě hnisu a ke krvácení vnitřního povrchu chobotu vyvolanému jen lehkým pohybem kulové kovové ruční měřící sondy. Miliardy bakterií, které jsou přítomny v parodontálním chobotu nahlodávají krevní cévy sliznice a vzniklý drobný průsak používají jako potravu. Jestliže průsak trvá delší dobu, vzniká poddásňový zubní kámen. Je to typ zubního kamene, který je naprosto odlišný vznikem i nebezpečností od naddásňového zubního kamene.

Poddásňový zubní kámen roste na zevním povrchu kořene zubu pod dásní, není zprvu okem viditelný, má temnou černou nebo sytě hnědou barvu, je extrémně tvrdý a mimořádně pevně lpí na povrchu zubu. Má mimořádně hrubý povrch připomínající bodliny ježka, mezi těmito bodlinami lpí masy bakterií. Ostrým povrchem poddásňového zubního kamene je dáseň nepřetržitě zraňována, dochází k drobným krvácením. Toto drobné krvácení je zdrojem potravy pro přebývající bakterie. Materiálem pro vznik poddásňového zubního kamene jsou minerály z krve, nekrvácí-li dáseň, poddásňový zubní kámen se nevytvoří. Tvorba 1 milimetru poddásňového zubního kamene trvá nejméně měsíce. Naddásňový zubní kámen má bělavou, žlutavou nebo i hnědou barvu, je měkký a snadno odstranitelný z povrchu zubu, nachází se nad dásní na viditelných místech povrchu zubů, ale i zubních náhrad jak pevných, tak snímacích. Vzniká z minerálů přítomných běžně ve slině, jeho tvorba je u každého jiná, více minerálů ve slině (přesněji ale menší stabilita minerálů v roztoku slin a tím snadnější mineralizace na jakémkoli povrchu omývaném v ústech slinou) vede k jeho rychlé tvorbě v místech, kde jsou vývody kanálků, kterými vytéká slina z velkých slinných žlaz do úst. Obvykle to je za dolními předními řezáky a na zevních bocích horních stoliček. Kdo má více naddásňového zubního kamene, tomu se méně snadno kazí zuby, a naopak.

Povrchu zubů, jazyka a veškerých sliznic v ústech je trvale povlečen různě silnou vrstvou bakterií, která se i po velmi dokonalém odstranění během několika hodin obnoví. Nebezpečnost této vrstvy bakterií není dána pouhou její přítomností, ale jejím složením. Bakterie s mladé nízké vrstvě připomínají spíše jogurtovou bakteriální kulturu. Silná vrstva bakterií ale vyvolává bez dostatečného přístupu vzduchu zvláště v hloubi mezizubních prostor hnití jak samotného bakteriálního povlaku, tak zbytků potravy, tak povrchu dásně.

Naddásňový zubní kámen je dobře odstranitelný ultrazvukem. Pokud ale odstraňujeme ultrazvukem i poddásňový zubní kámen, hrozí nebezpečí změny povrchu zubu po kontaktu s koncovkou ultrazvuku, protože tato koncovka se při práci pod dásní často přehřívá. Proto mnoho ordinací, včetně té naší, používá k odstranění obou typů zubního kamene ruční nástroje - takzvané kyrety. Jsou to srpkovité ruční ostré nástroje vyvinuté tak, aby dokázaly odstranit zubní kámen, ale aby nepoškodily při správném zacházení povrch zubu a jeho kořene.

Vyplachování úst ústní vodou s účinky proti bakteriím má smysl jen v omezené míře. Skutečně účinná látka – roztok chlorhexidinu – může být bezpečně používán denně jen po dobu zhruba deseti dnů. Pak při denním užívání chlorhexidin mění povrch sliznice v ústech. Pokud je třeba účinně zasáhnout jen na určitém místě, výbornou službu udělá chlorhexidin v gelu, kde jedno použití gelu, umístěného na zánětlivé místo například mezizubním kartáčkem, dopraví účinnou látku k zánětlivé oblasti na šest i více hodin. Z gelu se totiž chlorhexidin uvolňuje pomalu a postupně.

V naší ordinaci s Vámi probereme čištění zubů znovu a od začátku. Zvláštní důraz věnujeme společně s Vámi čištění mezizubních prostor a každého z Vás naučíme čistit si mezizubní prostory zubním vláknem - nití. Ačkoli je zubní nit velmi levná, je to při správném používání velmi účinný a spolehlivý pomocník na odstranění rizika vzniku zubního kazu mezi zuby až o 87 procent. Naučíme Vás si také dobře čistit umělé zubní můstky, korunky i implantáty. Každá umělá korunka a můstek se musí pečlivě čistit, vynechání čištění právě v těchto místech - aby se můstku nic nestalo - vede k rychlému rozvoji zubního kazu na krčcích obroušených zubů a havárii můstku.

MUDr. Viktor Zavřel, CSc
Zpracováno ke dni 17.1.2016